Slovo Velešín bylo původně jménem přivlastňovacím. Dnes by znělo Velešův – přípona -ín je dána kmenovým skloňováním jména Veleša ve staročeštině (podobně jako dodnes žena/ženin). Toto posesivní adjektivum (přídavné jméno osobně přivlastňující) mohlo patrně označovat dvorec patřící Velešovi. Odtud bylo zřejmě převzato jako pojmenování královského hradu a nově vzniklé osady v podhradí, třebaže už neodráželo skutečný vlastnický vztah.
Veleša ale nemusel být pouze tím, kdo obýval krajinu před vybudováním královského hradu. Jeho úloha mohla být zcela jiná. V té souvislosti není bez zajímavosti, jak se z osobního jména vyvinulo místní pojmenování ještě před půl stoletím. Jedná se o rybník Houžvák neboli Houžvovo jezero. Jméno nádrži, budované v letech 1951 a 1952 jako zásobárna užitkové vody pro továrnu, dal František Houžva, který řídil postup prací včetně činnosti brigádníků.