Velešínský ZPRAVODAJ – letní dvojčíslo 7-8/ 2008

Na posledním předprázdninovém jednání zastupitelé rozhodovali o řadě pro Velešín důležitých krocích. Týkalo se dlouhodobě projednávaných rozvojových otázek, jejichž řešení měli zastupitelé i ve svých volebních programech. Protože argumenty pro a proti u některých projektů (sportovně-rekreační areál, nová bytová výstavba Velešín-Jih, příprava pro rozšíření průmyslové zóny, přestavba autobusového nádraží, sběrový dvůr) se zvažují v řádu let, u novějších projektů (nové obchodní centrum, strategický plán rozvoje města) v řádu měsíců, a jsou tedy dostatečně známy, tak se zastupitelé “omezili” na některá spíše citová vyjádření, která mají i od “svých” voličů. Možná, že na neznalého “diváka” to mohlo působit divně, ale to jen proto, že opomenul (nebo nepochopil) právě mnohá a časově rozvleklá jednání, kterými zastupitelé s četnými odborníky prošli. A že nejsou všichni pro jeden návrh, to je snad normální.

Pluralita v systému i názorech, v obchodu zákon nabídky a poptávky, to je to, co nás dostane dopředu.

Ve velešínském patnáctičlenném zastupitelstvu musí být pro osm členů, aby usnesení bylo platné a závazné i pro ty, kteří byli proti nebo se hlasování nezúčastnili.

To na vysvětlenou pro výsledek hlasování o sportovně-rekreačním areálu “Vodní svět”, kdy se všichni zastupitelé nejdříve shodli na pokračování prací v lokalitě “Za benzinovým čerpadlem” a poté 8 hlasy (6 proti, jeden zastupitel nemocen) schválili prioritu krytého bazénu oproti otevřenému. Malé odbočení: hodně se diskutuje o prodělečnosti (nebo ztrátovosti). I to záleží na úhlu pohledu. Dotace např. 1 milión Kč může být finanční ztrátou, ale také to může být chápáno jinak. Je dotace k zajištění spokojenosti občanů a rozšíření nabídky k rekreaci ztrátou? Chápeme dotaci pro sport, kulturní zařízení a třeba knihovnu jako ztrátu? Já v žádném případě ne!

V návaznosti na rozhodnutí pokračovat v budování sportovního areálu se v první fázi vytýčí trasa pro novou komunikaci jako základu pro individuální výstavbu rodinných domů v témže místě (Na Vrších).

Další zajímavé rozhodování přinesl prodej pozemků pod Sídlištěm pro nové obchodní centrum, když pro bylo 13 zastupitelů (jeden se zdržel) a v dalším většina (10) byla pro společnost Norma k.s. oproti spol. Tesco Stores ČR a.s., když žádný jiné řetězce (např. ani Jednota) zájem neprojevily.

Ostatní neméně důležitá rozhodování přinesla shodu všech zastupitelů. Byla vybrána kaplická developerská společnost AM SERVIS CZ, s.r.o., která představila projekt na dlouho očekávanou bytovou výstavbu “Velešín-Jih” (Nad Cihelnou). Ve spolupráci s touto firmou pozveme konkrétní zájemce, ale i veřejnost na představení projektu, kde zveřejníme ideu vítězného návrhu. Své nalezne zájemce o koupi bytu ve “viladomu” nebo rodinného domku na klíč či občan, který si bude chtít zakoupit stavební parcelu za cenu 890 Kč/m2 (garantovanou po dobu 5 let od předání zasíťovaného pozemku) o ploše od zhruba 500 m2 do 1.000 m2. Schváleny byly práce na projektu a žádosti o dotace na vybudování sběrného dvoru a práce na vykoupení pozemků pro infrastrukturu průmyslové zóny v ulici Nová. Potvrzena byla všemi přítomnými zastupiteli i studie rekonstrukce autobusového nádraží na moderní terminál a pokračování v práci na projektu pro územní rozhodnutí. Vaši zástupci se také shodli na studii nových úprav Družstevní ulice, chodníků a parkoviště se zelenými plochami před plánovaným Domem seniorů ze strany sídliště u školy.

Strategický plán rozvoje města (který máme již v základní osnově připraven) zpracují tvůrčí skupiny zastupitelů a veřejnosti pod vedením společnosti KP projekt České Budějovice tak, aby byl nejlépe v lednu 2009 hotov.

Rozhodnutí zastupitelstva je základ. K dokončení je třeba mnoho práce, která je limitována i mnoha legislativními procesy, ale důležitý krok jsme udělali.

Vzhledem k nedostatku místa není možné popisovat jednotlivé projekty dopodrobna, ale rádi bychom v předsálí kina vizuálně představili investiční záměry jako před časem v případě náměstí a nádraží.

Závěrem bych chtěl konstatovat, že i emoce a city mají zejména v komunální politice místo, protože vyjadřují a podporují faktickou stránku věci, kterou nalezne vždy jen ten, kdo chce. Každý nemá příslušný “slovník” hned po ruce. Důležité je však nejenom to, co říká a jak se vyjadřuje, ale hlavně co dělá a v jakém zájmu. A u současných zastupitelů nemám žádné obavy.

Krásné prázdniny a nikým nerušenou dovolenou zastupitelům, občanům města a všem čtenářům Velešínského zpravodaje přeje

Josef Klíma, starosta

V červnu jsme pokračovali v budování a opravách místních komunikací. Prováděli jsme i rekonstrukce veřejného osvětlení a v několika místech odvodnění komunikací.

Chodeč se za přispění místních dobrovolníků dočkala úprav návsi a vypadá to docela dobře.

Holkov, Nádraží, Bor a Skřidla zatěžovala docela drsným způsobem ,,optimalizace trati”. Prašnost a nepořádek nám pomohli řešit i naši dobrovolní hasiči.

Teď nás čekají jednání s dodavatelem stavby o odstranění škod na pozemcích a komunikacích. Jako největší úspěch vidím souhlas zastupitelů s podáním žádosti o grant na vybudování sběrného dvora. Jestli se to povede a já věřím, že ano, bude to velká pomoc pro nás všechny. Probíhala také poměrně složitá jednání o výstavbě v lokalitě Velešín – Jih. Snad jsme již prolomili všechny překážky a bude moci začít i individuální výstavba v této lokalitě. Nový stavební zákon to opravdu zjednodušil.

Sdružení Hrady na Malši, kde je také město Velešín členem, pořádalo velkolepou akci pro Arpidu na hradě Pořešín. Pomáhali jsme s přípravou i při programu. Rád bych poděkoval Jirkovi Layrerovi a Milanovi Noskovi za maximální nasazení a obětavost. Byl to opravdu třídenní maratón.

Ještě do konce června budu jednat s Povodím Vltavy o zpřístupnění některých lokalit v ochranném pásmu I.stupně přehrady. Snad pro vás budu mít do dalšího čísla dobrou zprávu. Během prázdnin by se měla dokončit ulice Na Vrších a provést oprava vodovodu v ulici K Malši. Od července začíná na hradech Velešín a Pořešín archeologický průzkum.

Kdo by měl čas a zájem, je vítán.

Po dobrých zprávách také něco z místní ,,černé kroniky” .O víkendu 20.-22.6. nám zase nějaká škodná ukradla kryty kanálů ve Strahově.

Na posledním zastupitelstvu bylo schváleno jen tak-tak pokračování na projektu aqupark-Vodní svět. Návrh na otevřené koupaliště neprošel. Byl schválen také souhlas s vybudováním prodejny Norma v lokalitě pod Sídlištěm. Jednomyslně byla odsouhlasena studie zástavbového území Velešín – Jih pro developera, který zajistí vybudování inženýrských sítí a připraví pozemky.

Nebudu psát podrobněji, jistě to bude v jiném článku.

Užijte si prázdninový čas a pěkné léto.

Vynechám článek o odpadech, je to dvojčíslo a asi by to bylo moc dlouhé.

Jirka Růžička 739026248

panu starostovi J. Klímovi, paní Radové a paní Papouškové za projevené blahopřání a za dárky k našim významným narozeninám.

Manželé Alois a Věra Hujslovi

Štefánia Zoulová

Děkuji za písemné blahopřání k mému životnímu jubileu panu starostovi Klímovi. Paní Kleinové a paní Olšanové děkuji za předání dárku, gratulace a příjemné posezení. Současně děkuji odborům Jihostroje za blahopřání.

Rudolf Buchanec

za blahopřání a dárky k výročí mých narozenin od zástupců Městského úřadu ve Velešíně, jmenovitě panu starostovi Josefu Klímovi, pani Bohdalové a pani Kubalové. Též děkuji za přání a dárky od zástupců Jednoty Kaplice, jmenovitě pani Sumeraurové a pani Syslové.

Vlastimil NEDOROST

Chtěl bych poděkovat za Taekwon-do školu Velešín Janě a Pavlovi Šíhovcovým za darované květiny pro seniory z DPS Velešín , které naši žáci předali při ukázce taekwondo .

Milan Prokeš

Koncem dubna 1945 byl ve Velešíně tajně ustanoven jedenáctičlenný Revoluční národní výbor, v jehož čele stál JUDr Jan Chalupa, který byl v té době právníkem továrníka Ing. Antonína Železného. Po několika dnech, začátkem května 1945, je uváděn předsedou Revolučního národního výboru již Ing. Antonín Železný, který sehrál při osvobození vlaku politických vězňů i Velešína rozhodující roli jak ve funkci ředitele závodu, tak i ve funkci předsedy Revolučního národního výboru.

“ Benešův dekret” z 24. října 1945 vyhlásil znárodnění všech závodů nad pět set zaměstnanců. Na základě tohoto dekretu měl být znárodněn i Jikov Velešín inženýra Antonína Železného. I když komunistická Jihočeská pravda z prvého února 1946 napsala, že závod byl 24. října 1945 zestátněn, pravda byla “trochu jiná”. “ Redakční kroužek složený ze zástupců KSČ, ROH a vedení závodu” v roce 1960 nechal vytisknout, že “ Na lednové celozávodní schůzi v roce 1946, na které byl přítomen tehdejší ministr průmyslu Laušman a poslanec sociálně demokratické strany M. Sedlák, došlo k hlasování všech zaměstnanců a bdělostí a uvědomělostí většiny dělníků bylo rozhodnuto, že závod byl zestátněn”. Komunistický předseda Místního národního výboru Velešín z let 1946 až 1960 Jan Típal i kronikářka obce Růžena Jandová shodně konstatují, že znárodnění továrny Ing. Antonína Železného nepřineslo očekávané úspěchy, nebylo jasno na jaký výrobní program se továrna zaměří a na počátku roku 1948 se “ začaly objevovat úvahy, zda by nebylo lépe závod přeměnit zpět na akciovou společnost a zachovat platnost bývalých podílů. Vzhledem ke známým únorovým událostem osmačtyřicátého roku však opravdu zůstalo jen u úvah”.

Na mém stole leží dvě kopie z roku 1947. Prvá je z druhého května 1947, nese označení důvěrné a psal jej předseda a tajemník Místního národního výboru ve Velešíně. Předsedou byl v té době komunista Jan Típal, který mimo jiné v důvěrném dopise píše: “Místní národní výbor ve Velešíně potvrzuje, že p. Ing. Antonín Železný byl po dobu okupace představitelem češství pro celou velešínskou veřejnost. Svými projevy veřejnými i soukromými burcoval, posiloval a upevňoval vždy národní vědomí. Za tento jeho jasný a nesmlouvavý postoj byl po okupaci zvolen předsedou MNV. V polovici roku 1946 se pro funkci v znárodněném průmyslu vzdal této funkce.” Dále je zde rozvedena činnost Ing. Antonína Železného a důvěrný dopis pokračuje: “Po zhodnocení těchto všech zásluh z doby okupace i v době revoluční jmenoval MNV dne 13. IV. 1947 p. Ing. A. Železného čestným občanem města Velešína...”Tady si všimněme postoje pana a soudruha Jana Típala před a po “únoru 1948”. Já mu nic nevyčítám, jen konstatuji.

Druhý doklad je strohý, úřední. Pod státním znakem je text: “President republiky Československé udělil v uznání vynikajících vojenských činů mimo boj, jimiž se zasloužil o Československou armádu poručík letectva v záloze Ing. Železný Antonín, účastník národního boje za osvobození Čs. Vojenskou medaili za zásluhy II. Stupně. V Praze 14. února 1947. Číslo matriky 18.659.” Podepsán generál Ludvík Svoboda. Tentýž Svoboda, který později dělal účetního JZD a později i presidenta naší vlasti.

Inženýr Antonín Železný připravoval tajný výrobní program závodu “až bude po válce”. Byla to především výroba skútrů, automobilových karburátorů, stabilních motorů a vstřikovacích soustav pro vznětové motory. Pro tuto výrobu bylo plánováno rozšíření továrny na dva a půl tisíce zaměstnanců, pro které bylo plánováno i sídliště rodinných domků podle vzoru Bati. Dále již za války začal Ing. Antonín Železný budovat závod na výrobu přesných obráběcích strojů a v Kraslicích vybudoval závod na výrobu hodinek, který byl po válce bez zákonného podkladu konfiskován a kompletně převezen do Sovětského svazu. Po zestátnění byla výroba skútrů, první na světě, vládou zakázána, aby netvořila konkurenci výrobě slovenského motocyklu Manet. Výroba karburátorů a stabilních motorů byla i se značkou Jikov převedena do Českých Budějovic, kde vytvořila základ podniku Motor. Výroba vstřikovacích zařízení byla převedena do Jihlavy, kde vytvořila základ podniku Motorpal.

Velmi zajímavý, pro mne překvapivý až neskutečný, byl život Ing. Antonína Železného po odchodu z Velešína, kde mu byla znárodněna továrna. Ač “tělem i duší národní socialista a kapitalista” se stal ředitelem asi čtyřiceti spojených národních podniků s názvem PAL a poradcem předsedy vlády Antonína Zápotockého. S Antonínem Zápotockým se setkával nejdříve v bytě vedoucího jeho sekretariátu Reimana, “ale poté co byl v rámci bojů mezi skupinami na Ústředním výboru KSČ M. Reiman ve své kanceláři zastřelen, scházeli se Ing. Antonín Železný s Antonínem Zápotockým “ v propůjčeném bytě,” tedy v konspiračním bytě Státní bezpečnosti v areálu pražské pasáže Lucerna. Když se Antonín Zápotocký stal presidentem, “tak se osobní styk změnil na styk písemný a v polovině padesátých let byl tento jejich styk postupně ukončen”. Antonín Železný zemřel 28. září 1969.

Až do vzdáleného kantonu Thurgau u Bodamského jezera, do města Weinfelden dorazil v pozdních hodinách 5. června Chrámový sbor Velešín se svým orchestrem, aby se zúčastnil Švýcarských pěveckých slavností 2008 ( Schweizer Gesangfest 2008 - sgf08 ). Jedná se o pravidelný festival, jenž je pořádán vždy po 8 letech v jednotlivých kantonech švýcarské konfederace.

Pozvánku k účasti sbor získal téměř přesně před 4 lety, když ve městech u Bodamského jezera, avšak na německé straně, ve spolkové zemi Baden – Württenberg, účinkoval při několika koncertech (VZ 2004, 7/8). Mezi tehdejším publikem naslouchal i pan B. Scherrer, šéfdirigent sboru právě z města Weinfelden, jenž kontaktoval paní Marii Peškovou, sbormistryni Chrámového sboru Velešín a dirigentku orchestru.Výsledkem tohoto kontaktu bylo pozvání sboru k účasti na slavnostech v červnu 2008.

A tak ve čtvrtek ráno, 5. června, byly ve Velešíně do autobusu naloženy nástroje, zavazadla, nastoupila paní sbormistryně, hráči a zpěváci a sbor se mohl vydat na dlouhou cestu směrem na jihozápad. Po poledni se celá výprava zastavila ve městě Landshut v Bavorsku a navštívila jeho katedrálu s nejvyšší cihelnou věží na světě, v podvečer nebylo možné vynechat pohádkový zámek Neuschwanstein. Před 23. hodinou všichni dorazili do Weinfeldenu.

Na slavnostech ve Weinfeldenu v průběhu 6 dní postupně zpívalo na 500 sborů z mnoha zemí Evropy, město bylo připraveno doprovázet, ubytovat a “nasytit” 15.000 účastníků. Organizaci celého dění zvládalo cca 800 lidí, převážně dobrovolníků z města a okolí, za podpory místní radnice. V pátek 6. června dopoledne se za hustého deště konalo velkolepé zahájení slavností na hlavním náměstí. Velešínský sbor a orchestr pak odpoledne v 15,26 hod. koncertoval - začátky jednotlivých vystoupení byly takto stanoveny po minutách. Koncert se konal v sále radnice a velešínští sklidili za předvedení děl českých mistrů bouřlivý potlesk. Kantonální televizní stanice TELE TOP vysílala každou hodinu zvláštní magazín z festivalu. Vyhledat magazíny je stále možné na internetové adrese http://www.toponline.ch/area-2.medium-2.rub-24.art-80301.tce. Záznam krátkého rozhovoru se členem velešínského sboru je v magazínu ze 7. 6. 2008.

V sobotu dopoledne se podařilo dosáhnout autobusem úbočí hory Säntis, avšak pro hustou mlhu se lanovkou na její vrchol nejelo. Sbor i orchestr se tedy vydal na prohlídku horského městečka Appenzell, vybudovaného z hrázděných malovaných domů. Zbylo i trochu času na krátkou návštěvu města Sant Galen a jeho úžasného klášterního komplexu.

Odpoledne pak navštívil sbor a orchestr “Centrum stáří” - domov důchodců poblíž Weinfeldenu, a malým koncertem - několika skladbami převážně českých mistrů a moravskými lidovkami - zpříjemnil čas odpočívajícím dědečkům a babičkám.

V neděli ráno sbor a orchestr, vyprovázený prezidentem místního sboru a šéfdirigentem, opustil Weinfelden, vydal se k domovu, se zastávkou v rakouském Innsbrucku.

V.J.

Pozor, o prázdninách máme otevřeno!!! Když vás bude unavovat horko a celodenní pobyt venku, přijďte si pohrát do Klubíčka!

Schůzky s programem budou opět každou středu od 9,30 h v budově základní školy ve 2. patře. S sebou přezůvky pro sebe i pro dítě a 10 korun. Angličtina přes prázdniny nepoběží, ale už teď se můžete přihlásit na tento kurz od září. Cena včetně hlídání dětí je 60 Kč/hod. Přihlášky a bližší informace na tel. 607 232 374, nebo mcvelesin@seznam.cz.

Fotografie je tentokrát ze závodů odrážedel, při nichž nám přálo počasí (nebyla ani zima ani horko) a všech 20 dětí, které přišlo, za své statečné soutěžení dostalo medaili a něco sladkého k tomu. I.V.

Rád bych touto cestou poděkoval našim spoluobčanům za nezištnou pomoc při realizaci turistické stezky “Velešínsko”. Na přípravě materiálu pro informační tabule 3. Kaňon řeky Malše a 5. Údolí Velešínského potoka se podíleli manželé Radek a Jana Janákovi, kteří kompletně připravili informační panely o fauně a flóře. Další panely 1. J.V.Kamarýt, 2. Hrad Velešín, 4. Kamenná věž a 6. Koňská dráha jsou doplněny kresbami Renaty Hechtbergerové a Vladimíra Klenky. S překlady většiny textů do angličtiny pomohla ing. Pavla Hořejšová a popisky k obrázkům překládala ing. Jana Poloková. Materiály pro tabuli o hradu Velešín dodal ing. Radek Kocanda a pro tabuli Kamenná věž podklady připravil badatel Jirka Valenta a Mgr. Ondřej Chvojka PhD. S usazením betonových patek a s postavením dřevěných rámu pro informační panely pomohli: Cristian Fistioc, František Šrámek ml. a Jirka Valenta ml.

Okruh po blízkém okolí Velešína začíná v parku J.V.Kamarýta a pokračuje po pravé straně náměstí k vyhlídce na hrad Velešín. Dále z části kopíruje cyklostezku na Římov a v místě, kde se přejíždí Velešínský potok, odbočuje po pravém břehu proti proudu potoka západním směrem na Holkov (PENZION U KOŇSKÉ DRÁHY).

Od penzionu se vrací po staré silnici a dále Budějovickou ulicí zpět k parku J.V.Kamarýta. Délka trasy je cca. 5,5 km a má celkem šest zastavení. Stezka bude oficiálně otevřena v sobotu 5. července ve 13:00 hodin v parku J.V.Kamarýta. Komise rady města Velešína pro historii a památky ve složení František Šrámek, ing. Zdeněk Korbela a Jiří Valenta tímto splnila další ze svých cílů.

Jste srdečně zváni na malou procházku naší krásnou přírodou.

Šrámek František

Počátkem roku město zakoupilo významnou velešínskou památku – dům U Kantůrků. Objekt byl formou pronájmu svěřen Společnosti přátel města Velešína s cílem opravy a revitalizace. Dům bude postupně zpřístupněn veřejnosti, budou se zde konat různé kulturní akce.

Musím zklamat šiřitele zaručených zpráv, že město koupilo dům pro SPMV jako klubovnu. Klubovna nebude, zato galerie naivního umění, výstavní prostory a časem i malé muzeum se zaměřením na vlastní Kantůrkovec a místní kostely. Namísto klubovního tlachání máme dost jiné práce. Například vyklizení, vyčištění dvora, drobné opravy, bílení a oprava střechy si zatím vyžádaly kolem 500 hodin práce, samozřejmě neplacené-což mnozí nepochopí.

SPMV natrvalo opouští galerii na pivovaře nejen z důvodu pro nás vysokého nájemného. Hlavním důvodem je vysoká vlhkost trvale podmáčené budovy, v níž nelze instalovat dlouhodobé výstavy, natož uchovávat vzácné materiály, snad kromě kamenů z hradu.

Po předběžném projednání s památkáři jsme zpracovali záměr využití a úprav domu. Po vydání závazného rozhodnutí památkovou péčí přijde další práce na úpravách tak, aby bylo možné opět pořádat výstavy, hlavně tu tradiční vánoční. Tentokrát bude plně ve znamení Velešínského betlému Pavla Rouhy. Postupné zpřístupnění krásných sklepních prostor je otázkou delšího času, stejně tak černá kuchyně, kterou chceme uvést do plně funkčního stavu.

První seznámení veřejnosti s objektem chystáme na 7. září, kdy v rámci poutě uspořádáme den otevřených dveří. Dvůr a přilehlé zastřešené prostory vás pak přivítají 28. září při tradičním Svatováclavském posezení při pívečku a dalších dobrotách. Závěrem bych chtěl poděkovat všem členům naší společnosti za odvedenou práci, všem dík pak panu Vladimíru Šrámkovi za bezplatnou opravu střechy.

Za SPMV, o.s. Z. Korbela

Den se ze dnem sešel a my se opět můžeme ohlédnout za dalším uplynulým měsícem, který byl netradiční spíše pro nás pečovatelky, než pro naše milé uživatele.

Zajímavou zkušeností byla dvoudenní stáž chcete-li praxe na Městské charitě v Českých Budějovicích, kterou každá z nás absolvovala. Mohly jsme si vyzkoušet jak taková terénní pečovatelská služba funguje v našem jihočeském “velkoměstě”. Byla to pro nás velká zkušenost, ale ani jedna z nás by neměnila, což vyplynulo i z našich zpráv, kde jsme rekapitulovaly všechno to, co jsme se dozvěděly a nového přiučily.

Na začátku měsíce června nastoupily na stáž do Charitní pečovatelské služby dvě praktikanty, studentky Andrea a Vendula. Obě slečny svými nápady obohatily a obveselily život v DPS. Kromě toho, že si vyzkoušely práci nás pečovatelek, byly zasvěceny i do práce sociálního pracovníka a především se podílely na přípravě Dnu otevřených dveří, za což jim velice děkujeme.

Na závěr bychom se chtěly zmínit o tom, že náš tým z Charitní pečovatelské služby se rozrostl o dalšího človíčka, který oficiálně nastoupí k 1.7. 2008. O tom však až zase příště…

Vaše Gábina a Jana

První den ve škole:

V pondělí 1. 9. 2008 budou mít žáci 1. tříd jednu vyučovací hodinu. Nepotřebují s sebou školní tašky.

Začnou v 8:35 hodin. Všechny ostatní ročníky budou začínat beze změny v 7:40 hod.

Začátek vyučování v 1.třídách Dne 16. 6. 2008 se uskutečnila schůzka rodičů budoucích školáků, na které se rodiče rozhodli většinou hlasů vyzkoušet změnu  začátku školního vyučování v 1. třídách: Žáci 1. ročníku naší základní školy budou začínat v 8:35 hod. a končit po čtyřech vyučovacích hodinách tzn. ve 12:15 hod.

Ranní provoz školní družiny upraven: 6:15 – 8:35

Všechny ostatní ročníky budou začínat beze změny v 7:40 hod.

Mgr. Božena Dvořáková, ředitelka školy

V pondělí 2. června 2008 se konaly od 14:00 do 16:00 volby do školské rady z  řad pedagogických pracovníků ve sborovně školy a od 16:00 do 19:00 hodin z  řad zákonných zástupců nezletilých žáků ve volební místnosti základní školy.

Volební orgán pracoval ve složení : Mgr. Petr Ondřich - předseda ,Mgr. Božena Dvořáková ,Růžena Hrdá, Mgr. Silvie Kučerová, Mgr. Zdeněk Vaclík

Voleb se zúčastnilo 165 voličů z řad zákonných zástupců nezletilých žáků a 25 voličů z řad pedagogických pracovníků.

Výsledky voleb:

Zástupci zvolení za členy školské rady z řad zákonných zástupců nezletilých žáků:

Jméno a příjmení Počet hlasů Pořadí

Hana Vítů 70 1.

Pavla Ťupová 55 2.

Hana Zahálková 46 3.

Zástupci zvolení za členy školské rady z řad pedagogických pracovníků:

Mgr. Jana Štěpánková 20 1.

Mgr. Jiřina Zegermacherová 10 2.

Mgr. Pavlína Pekárová 8 3.

Školská rada se sejde poprvé . září 2008 v 16:00 hodin ve sborovně školy v tomto složení:

Ing. Marie Hanzalíková, Vladimír Mikeš, Mgr. Pavlína Pekárová, Mgr. Jana Štěpánková, Pavla Ťupová, Jan Urbánek, Hana Vítů , Hana Zahálková, Mgr. Jiřina Zegermacherová

Všem zvoleným i jmenovaným členům školské rady blahopřeji a těším se dobrou a prospěšnou spolupráci.

Mgr. Božena Dvořáková, ředitelka školy

Ve čtvrtek 12. června 2008 jeli žáci 8. tříd a historického kroužku na výlet do Prahy.

Podle mého názoru byl tento výlet jedním z nejhezčích, na kterém jsme kdy byli. Největší podíl na tom asi mělo Národní divadlo a představení Naši furianti.

Ze začátku se nám zdálo divné chodit od 15 h v oblecích a v šatech, ale nakonec to nikomu moc nevadilo. Dívky si po chvíli zvykly na chození na úzkých podpatcích.

Návštěva zoologické zahrady, kterou jsme absolvovali ještě před divadlem, byla příjemným zpestřením tohoto dne, neboť jsme zde viděli spoustu zajímavých zvířat a užili jsme si legraci.

Vojtěch Šípek

V zoologické zahradě jsme prošli různé zábavné pavilony a také výběhy. Viděli jsme mnoho ptáků, lvy, žirafy, hrochy, slony, gorily a mnoho dalších zajímavých zvířat. Kolem dvanácté hodiny jsme se usadili u výběhu pro jestřáby a dali jsme si svačinku.

Štěpánka Vítů

V zoo jsou nové pavilony, nejkrásnějším místem je pavilon žiraf.

Denisa Bendová

Nejvíce se mi v zoo líbily gorily, hroši, žirafy a sloni. Gorily jsem viděla poprvé jinak než ve filmu.

Večer hráli v Národním divadle představení Naši furianti. Bylo velmi legrační a pěkné. Líbilo se mi, jak dva herci začali přestávku “vybíráním” peněz na základní kámen k divadlu. Skutečné kameny jsme si prohlédli ve sklepení divadla. Po krásném představení jsme jeli domů. Přijeli jsme kolem jedné hodiny v noci. Výlet se mi moc líbil a doufám, že bude takový podobný ještě jeden.

Martina Pavlíková

Ze zoo jsme jeli na Václavské náměstí, kde jsme měli rozchod. Většina z nás zamířila do Mc Donaldu. V 18 hodin jsme se sešli u sochy sv. Václava a zamířili k Národnímu divadlu. Ještě štěstí, že s námi jeli kluci, protože jsme se jich celou cestu do Národního divadla drželi, neboť jsme měly podpatky.

Denisa Poláková

V divadle se to všem moc líbilo. Jak budova, tak i představení, které se jmenovalo Naši furianti. O představení jsme si ještě dlouho povídali v autobuse. Zhlédnutí hry v Národním divadle je totiž nezapomenutelný zážitek.

Magda Vaclíková

V pátek 23. května jsme navštívili Rakousko. Pan učitel Ondřich vybral nejlepší němčináře ze sedmých, osmých a devátých tříd a za doprovodu paní učitelky Kučerové a paní učitelky Štýfalové jsme mohli vyrazit na výlet. Počasí nám přálo. Navštívili jsme mnoho měst (Vídeň, Krems, Melk…), viděli jsme krásné hrady a zámky, plavili jsme se parníkem po Dunaji a kochali se památkami. Sladkou tečkou našeho výletu byla návštěva zábavného parku Prater, kde si každý z nás užil mnoho zábavy. Výlet do Rakouska se velmi povedl a bylo to příjemné zakončení školního roku, za které vděčíme firmě ZEMSTAV pana Maryšky, který na náš výlet přispěl nemalou finanční částkou.

Pavla Kožantová a Šárka Hrdličková

je celoregionální výtvarná soutěž, kterou vyhlásila firma Linde pohony s.r.o. a my jsme se jí zúčastnili. S “LINĎÁČKEM” jsme projeli hodně pohádek, které jsme poslouchali a hlavně malovali. Výtvarné práce jsme pak odeslali k posouzení.

Jaké bylo naše překvapení, když jsme byli pozváni do Českého Krumlova do divadla na pohádku

“O zvědavém slůněti”. Divadelní sál byl plný dětí z různých školek a družin, které se soutěže zúčastnily. Po představení přijel “Linďáček” a rozdával dárky, sešit pohádek s omalovánkami.

A to ještě není všechno. Absolutní vítězkou v kategorii MŠ se stala Sabinka Vlčková a na 3. místě se umístila Nelinka Janotová. K tomu si ještě naše školka přivezla finanční odměnu na nákup hraček.

Byl to hezký den a plni dojmů jsme se vrátili zase autobusem domů. Blahopřejeme vítězkám, které reprezentovaly naši školku a firmě Linde pohony přejeme hodně úspěchů v její práci.

Berušková a Sluníčková třída

Jsme Zvonečková třída v MŠ Velešín. Naše třída vznikla pod vedením uč. M. Opekarové. Již před 15 lety zde byly používány prvky waldorfské pedagogiky. Důležitá je hra s přírodními materiály (pecky, kameny, kaštany, dřevo). Jelikož se stále s dětmi vyrábějí a vymýšlejí různé dárky pro maminky, letos nám v tomto pomohlo Truhlářství pana Petra Mikušky, který nám připravil dřevěné opracované destičky, na něž děti namalovaly obrázek.Velice vkusné, pěkné a hlavně dřevěné.

Později dodal do naší třídy i různé špalíčky a destičky na stavbu při hře a děti ve třídě je velmi využívají. Děkujeme za kvalitní opracování zajišťující bezpečnost dětí, protože přírodních materiálů není nikdy dost.

Za zprostředkování se zasloužila paní ředitelka Hana Ondřichová.

Zvonečková třída E.R.

Je velice přínosné pro děti, když se spojí osoby s fantazií a připraví dětem hezký zážitek. Na konci června se o toto zasloužily naše paní uklizečky ze školky a hlavně Petra Homolková. Vymyslela putování za skřítky a připravila potřebné oblečení pro 7 skřítků. Děti z Medvídkové a Zvonečkové třídy prožily netradiční zážitky v lese – s babkou kořenářkou (Maruška O.), se skřítky, s hledáním pokladu o Svatojánském dopoledni a s poznáváním přírody.

Proběhlo i pasování předškoláků na školáky. Počasí nám přálo, dětí bylo přes 40 a bylo to hezké rozloučení s tímto školním rokem.

Zdar fantazii a novým nápadům E.R.

Ve Velešínském zpravodaji číslo 6/2008 jsem si přečetl článek s tímto názvem. Zhrozilo mě, kam až může vést nevědomost lidí. Proto jsem se rozhodl napsat článek, který vše vysvětlí a uvede na pravou míru. Neboť právě nevědomost je častým prostředkem šíření zoufalých názorů mezi obyvatele města.

K označení “pochybné sezónní vodní zábavní centrum” se radši ani vyjadřovat nebudu. Pokud někteří trpí představou, že se jedná o megalomanský projekt typu “Liberec”, pak zřejmě ani neviděl plány na výstavbu. Navíc alespoň jeden bazén celoročně využitelný by na škodu rozhodně nebyl. A pokud jde o další “hospody”, to je čistě věc podnikatelů. Pokud se zde “uživí”, tak proč ne?

Výstavba takzvaně “na zelené louce” je nejen výhodná, ale v posledních letech také jediná možná pro investory. Na mysli mám nyní investory ochotné “věnovat” nějaké prostředky do malého města, jakým Velešín bezesporu je. Bohužel nikdo seriózní nám zde nevystaví centrum typu Merkury centry v Českých Budějovicích. Na takovou akci bohužel nemáme dostatečné množství zákazníků. Na rozdíl od krajského (a cca 13 krát početnějšího) města.

Parkovací plochy skutečně trápí velkou část obyvatel našeho města. A to včetně mě. I já bydlím na sídlišti. Ovšem vybudování centra s sebou také přináší výstavbu nových parkovacích ploch. Tedy zde si tyto problémy neprotiřečí. A pokud jde o protihlukové stěny, má smysl je stavět? Víte, že jeden metr takové stěny stojí 3 až 10 tisíc korun? Ano je to tak. A v souvislosti s plánovanou výstavbou dálnice/rychlostní komunikace se to jeví jako ještě větší nesmysl. Proč nákladně budovat tuto stěnu, když později se 80% dopravy odkloní na novou komunikaci, která bude s těmito stěnami postavena, a z naší E55 se stane pouze “objížďková” komunikace.

Svah pro děti je opravdu důležitý. S tím naprosto souhlasím. Ovšem pokud byste pozorně sledovali informace uveřejněné panem starostou, pak byste určitě nepřehlédli informaci o tom, že v projektu investorské firmy se počítá s tím, že svah pro děti bude zachován. Ničení zelených ploch je sice nepříjemné, ale je potřeba si uvědomit, že sídliště bylo stavěno s plánem jednoho automobilu na 2 až 3 byty. Ovšem dnes je stav velmi odlišný od původního předpokladu. A tak pokud chcete mít kde zaparkovat svůj vůz, pak časem stejně nebude jiné řešení, než přeměnit část trávníku na parkoviště. A v případě “pejskařů” bych rád upozornil na to, že v blízkosti sídliště je dostatek lesů a dalších prostor, kam je možno chodit venčit drahé mazlíčky. Přeci jenom množství pozůstatků po venčení se v okolí panelových domů neutěšeně množí. Páníčkové těch němých tváří by se měli zamyslet i nad tím, že pejsek si sám po sobě neuklidí.

Zničující konkurenci nové obchodní centrum určitě nevytvoří. Většina obyvatel Velešína realizuje všechny své nákupy v Kaplici, Českém Krumlově a Českých Budějovicích. Zde je umístěna ona zničující konkurence. Obchodní centrum neodláká zákazníky jednoty. Lidé, kteří tam chodí tam budou chodit dále. Spíše půjde o lepší možnost nákupu pro lidi z jiných částí města (Vrše a podobně) a pro obyvatele okolních osad a vsí. Pokud bude prodejna Jednoty někdy v budoucnu uzavřena, pak jen proto, že tam nikdo nechodí. Příklad najdete v bývalých prodejnách Velešánku a Jednoty na sídlišti u Základní školy. Ty byly zavřeny ze stejného důvodu, který trápí každý obchod na malém městě. Protože většina jeho obyvatel je ochotna si jet nakoupit do vzdálenějších větších měst. Kvalitní personál prodejny je stejně kvalitní jako každý jiný personál v každé jiné prodejně a tak snadno najde uplatnění i v novém obchodním centru. Ale to jen v případě nouze. Jednota totiž jak jsem již napsal může konkurenci ustát. A obchodní centrum tak nabídne nová pracovní místa.

Až investor centrum opustí, pak se pro něj najde určitě jiné využití. Dnes se všechny takovéto investiční pobídky sepisují smluvně a nejde jen o výstavbu dle nějakého zbrklého nápadu. Každá firma si své investice hlídá a má tak velmi dobře zpracovanou analýzu našeho města a okolí, aby měla jistotu, že se jí investice alespoň navrátí. Tedy ve smlouvě je možno zakotvit, že zde bude provozován po určitou dobu (většinou minimálně 10 let) obchod. A je i v zájmu investora aby byl obchod udržitelný. Pro informaci všech, kteří to nevědí, obchodní centrum nestaví žádný konkrétní obchodní řetězec, ale developerská firma, která celý objekt po dostavění pronajímá. A analýzy zpracované pro tento projekt jsou opravdu dobré, protože nikdo dnes neinvestuje “naslepo”. A součástí projektu je výstavba centra s parkovištěm, menšími obchody a jedním velkým obchodem. Plus další benefity pro město jako například dětské hřiště.

V další části článku byl popis onoho “komplexního a dlouhodobého” řešení. To v podstatě navrhuje postavit totéž, co zamýšlí ona developerská společnost, ovšem na místě dnešní Jednoty. Pisatel zřejmě nezná jednotu dost dobře. Její podnikatelský plán počítá s několika typy prodejen, kde není místo pro prodejny typu “poloviční” (v tomto případě poloviční Terno). Rozšíření prodejny o několik regálů sice přinese větší objem zboží, ale nikoliv nižší ceny. Cenu totiž nesnižuje velikost prodejny (viz například předražené TESCO v Českém Krumlově), ale podnikatelský plán. A vzhledem k malé poptávce, je pro Jednotu nemožné snižovat ceny. Protože snížení cen, při stávajícím objemu prodeje by vedlo bezpodmínečně k jejímu krachu.

Uznávám, že personál Jednoty je zkušený. Má za sebou dlouhou praxi. Ale je potřeba také nabídnout pracovní místa mladším lidem. Ano, máte pravdu, mohou jezdit pracovat jinam. Třeba do ČB. Ovšem pokud tam pojedou potom si tam i nakoupí, protože je tam levněji (a vždy bude).

Další věc, kterou je třeba si uvědomit je, že taková výstavba by znamenala uzavřít prodejnu nejméně na jeden rok (spíše dva). Kam jí potom přestěhovat? A kam si budou ti místní občané, kteří jsou na ní tak zvyklí chodit nakupovat? Nad tím se pisatel zřejmě nezamyslel. A nešlo by jen o uzavření prodejny. K vybudování podzemí je potřeba prodejnu zbourat. Vykopat ona podzemní patra a teprve poté začít znovu stavět. Taková věc je velmi nákladná. A nejen to. Všichni občané sídliště si neustále stěžují na hluk ze silnice E55. Ale co budou dělat až jim přímo uprostřed sídliště (jak bylo napsáno, i když ve středu sídliště prodejna nestojí) začnou sbíječkami bourat prodejnu. Poté tam budou těžké stroje hloubit podzemní podlaží a samozřejmě těžké nákladní automobily budou odvážet suť a zeminu. To bude samo sebou znamenat uzavření průjezdu ulicí, neustálý ruch, velký hluk a ještě větší problémy s už tak dost špatným parkováním.

Získání prostředků na takovýto projekt z Evropských fondů je naprosto nesmyslná záležitost. Protože součástí žádosti musí být i analýza udržitelnosti a s jejím kladným hodnocením nelze počítat. Protože prodejna Jednoty, která by v navrhovaném řešení byla, bude mít stejné ceny a tak i stejně malý odbyt. Takový projekt by byl neobhajitelný. Navíc žádný soukromý investor by do takové akce nešel a Jednota sama nikde neinvestuje do podobných projektů a není reálné, že by s tím začala zrovna u nás. Také je potřeba počítat s tím, že se náklady na takovouto stavbu nedostanou pod 100 milionů korun a je tedy potřeba důkladně propočítat návratnost.

Jak jsem jíž řekl, zvětšení prodejny nepřináší snížení cen. Pokud si to někdo myslí, pak zřejmě není obchodníkem. Prodejna se zvětší, ceny zůstanou stejné a počet zákazníků i objem prodeje také. Prodloužená pracovní doba přinese vyšší náklady a tedy právě naopak zvýšení cen v prodejně. Což ještě zhorší její už tak špatnou konkurenceschopnost.

Vadí vám tahání tašek do kopce? No mě to zase vadí z kopce. To si nevyberete. Navíc největší problém s parkováním je v dolní části sídliště, a kdo ze zdola bude jezdit parkovat nahoru? A tahat svoje nákupy zase dolu? Je nesmyslné řešit, kdo, kam a co ponese. Vždycky to musíte někam nést. A kdo nechce chodit nakupovat dolu, má přece svojí prodejnu nahoře. Tedy v tomhle ohledu obchodní centrum nepřinese žádnou změnu.

K parkování jsem se již vyjádřil a tak nezbývá než se zmínit o poslední “lahůdce”. Nový vjezd na silnici E55 nad sídlištěm. Když jsem to četl opravdu jsme se zasmál. Na vybudování takového vjezdu potřebujete povolení Policie ČR a Ředitelství silnic a dálnic. Oba tyto subjekty kritizují nebezpečnost a nepřehlednost stávajících tří vjezdů a snaží se ji nějak vyřešit. Uvažují i o uzavření jednoho z nich. Je tedy naprosto zřejmé, že v žádném případě nepovolí výstavbu nového vjezdu. Jsou to sice jenom úředníci, ale na hlavu padlí nejsou.

K poctivému a věcnému zvážení bych jen dodal, že by to chtělo i obchodní vzdělání a vyznat se v moderních trendech obchodu.

S pozdravem všem občanům města Velešín Bc. Michal Mražik

Regionální konzultant Evropských programů pro Jižní Čechy

Na programu tohoto důležitého tříhodinového zasedání zastupitelstva bylo 20 bodů, včetně “velké šestky”, která má změnit Velešín: vodní svět, supermarket, autobusové nádraží, dlouhodobý strategický plán rozvoje města, zástavba lokality Velešín-Jih.

Nejkontroverznější je stále otázka vodního světa, která také vzbuzuje nejvíce protestů a emocí – a oprávněně. Kromě jiných mě pobavily poznámky dvou přítomných zpracovatelů projektů víceúčelového sportovního areálu s krytým bazénem. Ti dostávali dost prostoru, ačkoli jejich návrhy nebyly pro nedodržení podmínek výběrového řízení přijaty. Jeden ze zdánlivě jasných (a laciných) argumentů pro stavbu z úst jednoho z inženýrů byl zároveň jedním z nejsilnějších argumentů proti stavbě. Zněl v tomto smyslu: nyní máte ještě šanci přitahovat lidi z celého širokého okolí, neboť okolní města doposud podobný vodní svět nemají. Ani jeden ze zastupitelů mu nahlas nepoložil otázku, proč tato města (větší než Velešín) – Kaplice, Trhové Sviny a další – s tak výhodnou stavbou tak “hloupě otálejí”. Další argument byl také úsměvný: garantoval, že prvních 5 let by prý byly městu provozní náklady hrazeny z celkových dotací na stavbu. Nabízí se samozřejmě otázka a jasná odpověď, zda novostavba vyžaduje po tuto první dobu svého provozu a nadšení návštěvníků z nové atrakce hrazení nějakých větších provozních nákladů. Jde jen o oddálení okamžiku nutných oprav, výměn celých velkých součástí stavby apod. Nikdo také nezmínil, kolik rodin s dětmi bude do aquaparku nadšeně chodit po celý rok nebo alespoň po celé léto (např. 90 dní při teplém počasí) a dennodenně za to bude nadšeně platit. Někteří zastupitelé v čele p. B. Havlíčkem a panem starostou dokonce argumentují tak, že z toho běhá mráz po zádech: jsou si vědomi, že vodní svět musí být (vysoce) ztrátový, ale i tak jsou podle nich všichni starostové a občané již zkušených obcí a měst hrdí, že ho mají. To bych nazval žít na dluh. A asi i sebevrah strká hlavu do oprátky pomaleji.

Nic nepomáhají argumenty části zastupitelů a řadových občanů o nízkém počtu návštěvníků, o rostoucích cenách energií, nákladech na údržbu apod. u projektu tohoto typu (s celoročním provozem). O pokračování úvah o stavbě takového vodního světa bylo těsnou většinou rozhodnuto. Navrhl jsem ještě alespoň hybridní řešení, které by mohlo situaci zachránit: projektovat stavbu tak, aby se po určité době (nezvladatelné finanční náročnosti provozu stavby) mohlo případně přejít (rozebráním střechy a dalšími úpravami) na čistě letní provoz (květen – říjen). Zaslepenost, zarputilost, dětinská euforie a nesoudnost některých přítomných mě však činí skeptickým i v případě tohoto řešení. Jinak o možné změně režimu ochrany naší přehrady na nižší stupeň přísnosti (jako u jiných přehrad) nepadlo ani slovo, tudíž můžeme nadále závidět všem ostatním, kteří se v celém zbylém toku Malše nad a pod přehradou o délce několika desítek kilometrů koupat mohou, kdežto my nesmíme vstoupit ani do přilehlých lesů, abychom snad budějovickým a ostatním spolujihočechům vodu neznečistili již pouhou naší devastující a nezvladatelnou přítomností. Naši předci, kdyby nás viděli, by se nám patrně vysmáli. Pokud se dostanu v říjnových volbách do zastupitelstva kraje, pokusím se tuto změnu postupně prosadit bez ohledu na zastupitele místní. Byl bych také potěšen, kdybych mohl rozhodovat o nich bez nich.

Ještě že máme ony bohaté evropské fondy, jinak by rozjásanost některých zastupitelů město zcela jistě brzy finančně zruinovala. Jeden se již vidí, jak si v zimě v bazénu zaplave, druhý zase, jak si nakoupí v krásném supermarketu s nízkými cenami atd. Uvážlivost těchto osob se podobá dítěti, které uvidí zmrzlinu (nebo lízátko) a rovnou po ní chňapne, aniž se ptá na to, co v ní je, jak je drahá, zda ji vůbec potřebuje, jaké to má následky (zde např. pro zuby a postavu) apod. Budeme sice mít zbrusu nové (a asi i ještě funkčnější) autobusové nádraží, ale již nikdo neřeší otázku, jak dlouho odolá výtržníkům z místních hospod. Budeme sice mít strategický plán rozvoje města, ale nikdo (až na výjimky – p. Grillová) se příliš nepozastavuje nad tím, že musí být zpracován již do září v době dovolených (jak a kým – nejasno). I projekt lokality Velešín-Jih vzbuzuje mnoho otázek, z nichž hlavní jsou malá velikost a vysoká cena pozemků určených pro zástavbu a marže developerovi. A tak lze bez větších námitek přijmout patrně pouze vysoce prospěšnou stavbu sběrného dvora. Vždyť dost z nás již pochopilo, že více roztříděných více či méně recyklovatelných odpadů do barevných kontejnerů znamená více místa v jejich vlastních kontejnerech a popelnicích a tedy třeba i jejich menší četnost odvozu, za což dnes občan platí nemálo.

Část zastupitelů celé jednání mlčela jako ryba. Odbornou a intelektuální kvalifikaci a úroveň připravenosti, odpovědnosti, samostatnosti ve vyhledávání potřebných informací i třeba povahové vlastnosti 50–60 % “zastupitelů” našeho města raději komentovat nebudu. Ačkoli by stačila minimální soudnost.

Dovoluji si spoluobčanům doporučit alespoň nyní, v polovině volebního období, dobře se podívat, kdo jak v jednotlivých bodech hlasoval a kdo za to v dalších letech ponese (minimálně morální) odpovědnost. A napříště si osobně ověřit, zda jsou mé postřehy a úvahy namístě.

PhDr. Jan Gregor, Ph.D.

V posledních několika číslech Zpravodaje jsme četli různé náměty a úvahy na tato témata.

Nejsem proti výstavbě přiměřeného bazénu. Nejsem ani proti rozšíření sítě a sortimentu prodejen ve Velešíně, i když si myslím, že je dostačující a úroveň prodeje více než dobrá.

Jestliže má město chuť investovat a hodlá dosáhnout i na peníze z EU, navrhuji místo aquaparku či nákupního centra vybudovat ve Velešíně DŮM POKOJÉHO STAŘÍ či PENZION

PRO SENIORY spolu s DENNÍM STACIONÁŘEM, se zdravotním zázemím – ordinace (byt)

lékaře, zdravotní personál, dále výdej léků, menší obchod se základními potřebami, kadeřnictví, pedikůra apod. V objektu by se mohl vybudovat malý bazén pro seniory a jeden bazén pro veřejnost.

Tento návrh vychází z toho, že se stavba aqvaparku a nákupního centra odůvodňuje tím, aby občané nemuseli jezdit za (levnějšími?) nákupy do okolí a aby měli kde relaxovat. Ovšem to jsou pouze občasné aktivity – pokud občané mohou, tak si na velký či o pár desítek korun levnější nákup stejně dojedou. Stejně tak za volnočasovými aktivitami. Kdo má auto a může jezdit, není pořád jenom ve Velešíně. (A jestliže se vybuduje centrum volnočasových aktivit, bude prosperovat kino?).

Ovšem jak známo, populace, a to nejenom ve Velešíně stárne a pak nastává období, kdy už si mnozí nemohou nikam dojet, a hlavně kdy se často musí přestěhovat z místa, kde žili celý život, kde mají vazby na příbuzné a přátele. Že je ve Velešíně DPS s cca 25 místy, to vím. Jenomže jsou (a budou přibývat) lidé, jejichž zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý natolik, že do DPS nemohou, neboť potřebují celodenní péči. Někdo své příbuzné vozí měsíce a roky do stacionářů desítky kilometrů.

Proto se přimlouvám, aby ve Velešíně vzniklo zázemí pro seniory. Tím se také vyřeší více věcí najednou – přibudou nová pracovní místa

- přibude případně i nová prodejna a služby

- přibude případně i bazén

a co je hlavní, naši senioři budou moci pořád být tam, kde celý život žili (neboť není každému dáno mít děti, a i když je má a chtěly by se postarat, není to často z pracovních, zdravotních či vzdálenostních důvodů možné).

Ještě chci podotknout, že první iniciativu v tomto směru a písemný podnět jsem zasílala asi před 19. lety na tehdejší MNV a od té doby jsem se vybudování takovéhoto centra pro seniory ve Velešíně snažila iniciovat ještě několikrát.

A. Hovorková st.

Malá noční Mozartiana, Wolfang Amadeus Mozart, balet, taneční libreto a choreografie: Libuše Králová. Premiéra 16. května 2008, Jihočeské divadlo České Budějovice

“Tanec života” na jevišti aneb Mozartovské májové variace.

Usedám do hlediště historické budovy Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a nedočkavě vzhlížím na sametově zářící oponu malebné scény. Konečně se přede mnou v záři reflektorů objevuje vskutku originální taneční podívaná. Na hudbu světoznámé serenády “Malá noční hudba” salcburského génia se režisérka baletního souboru Libuše Králová pokusila o koncepci večera, jenž bychom mohli vez nadsázky označit jako glorifikaci odkazu geniálního hudebníka a zároveň prezentaci vysokých kvalit baletního souboru.

A proč právě Mozart oslovil paní režisérku ke stylizaci “Májového divertimenta?” Je to především nevyčerpatelná melodická invence, kterou skladatel bezesporu oplýval.

V první části večera je nám předváděn milenecký pár, hledající společnou cestu života, v rytmicky variabilních odstínech. Pulsující allegrové části krajních vět serenády dávají ty nejlepší možnosti k realizaci odpovídajících impulsivních tanečních figur místy umocněných sérií pantomimických nuancí. Humorně laděné pasáže jsou ještě oživovány expresí reprodukovaných zvukomalebných přírodních motivů (zvuky lesní fauny či bouře).

Druhá část představení s názvem “Rány růže” plně kontrastuje s atmosférou scén předchozích. Ústředním motivem se stává smysl lidského života a úloha lásky, jenž symbolizuje květ růže. Tou obdarovává mladík svou milou a s ní se také v závěru jejího života loučí.

Jak podnětné bylo premiérové uvedení představení právě v láskyplném čase májovém.

Na scénu se zde dostává hudba mistrových klavírních koncertů. A právě volba této části kompozičního odkazu se jeví nanejvýš šťastnou. Vždyť právě Mozartova klavírní koncertantní literatura v sobě skrývá ono humánní poselství, oplývající subjektivní lyrikou od poloh niterných, citově vypjatých, až po plochy bezstarostného veselí. Je to hudba nesmírně výmluvná, zcela promyšlená bez známek laciností a povrchnosti, kterou oplývají mnohá díla Mozartovy doby.

Prologem k imaginárně působícím scénám se stávají reprodukované verše Seifertova přebásnění. Jak dokonalá symbióza křehké hudební melodiky, zpěvného verše, ladných a něžných pohybových kontur v záři variabilních světelných scénických efektů! Přesýpací hodiny jako hmotná kulisa dotváří atmosféru nepříliš rozvinuté, ale nanejvýš reflexní dějové osy, vybízející k zamyšlení. Život plyne po jakési časové spirále a hodiny neúprosně tento čas odměřují. V tento moment nelze nevzpomenout na nejen literární, nýbrž i hudební tematické paralely, spatřící světlo světa zhruba sto let později, od již zmíněných mozartovských kompozic. Za všechny jmenujme alespoň koncertní triptych “Příroda, život a láska” Antonína Dvořáka, či “Příhody Lišky Bystroušky” Leoše Janáčka.

Úchvatné Larghetto pětistého devadesátého pátého díla W. A. Mozarta, z Klavírního koncertu č. 27 B Dur, se stává epilogem nejen dějové linie, ale (možno říci) i epilogem skladatelovy biografie. Jak příznačný úkaz oné paralely! Vždyť necelý rok po vytvoření tohoto posledního klavírního koncertního díla hudebník umírá. Život lidský však plyne dál.

Jsme u konce hluboce meditativního večera a v zajetí retrospektivní vizualizace oněch precizně stylizovaných scén opouštím divadlo. A tu mi zůstává v mysli snad už jen jediný výrok: “Odpočívej v pokoji, milý Mozarte” . Tvá znamenitá hudba žije dál a vrývá se do srdcí mnoha hudbymilovných lidí. Ostatně o tom jsem se mohl i po shlédnutí velmi zdařilé českobudějovické inscenace, při závěrečných ovacích publika plně přesvědčit.

Mgr. Karel Dichtl

Jelikož se v poslední době došlo do redakce zpravodaje více příspěvků ke zveřejnění, stanovuje redakční rada pravidla pro tyto příspěvky:

1. Délka článku maximálně na stránku A4 velikost písma 12, běžného fontu , nikoliv zúženého

2. Obsah článku se musí bezprostředně týkat dění ve Velešíně nebo osob žijících ve Velešíně. Toto se netýká sdělení oficiálních institucí.

3. V textu článku nesmí být jakákoliv skrytá reklama.

4. Články musí být zasílány nejpozději do 22. v každém měsíci a to na e-mailovou adresu KIC města Velešín (kino.velesin@tiscli.cz ) .

5. Tato pravidla se vztahují i na příspěvky jednotlivých klubů a spolků do pravidelných rubrik.

6. Příspěvek nesmí obsahovat vulgarismy a prosíme o zachování “novinářské etiky”.

7. Každý příspěvek musí být podepsaný buď plným jménem nebo zkratkou.

8. Pravidla pro reklamu jsou stanovena zvlášť a každému zájemci je rádi na požádání zašleme.Reklama je placená.

9. Veškerá poděkování a blahopřání jsou zveřejňována zdarma.

10. Své příspěvky můžete zasílat buď v elektronické podobě na výše uvedenou adresu nebo vhodit do schránky Kulturního a informačního centra na budově kina

Důvodem těchto opatření je to, že Velešínský zpravodaj má pouze omezenou kapacitu ( většinou 20 nebo 24 stran ). Každá dvoustránka navíc zvyšuje náklady na jeho vydávání. Občas se nám i stane, že musíme některé pravidelné příspěvky vynechávat, například v červnovém čísle historii pana Schussera a to samozřejmě vadí určitému okruhu čtenářů. Proto vás všechny žádáme, abyste tyto podmínky dodržovali. Jinak samozřejmě děkujeme všem, kteří do zpravodaje přispívají, protože jsou to informace o vás pro vás a to je smyslem vydávání zpravodaje. Pokud se chcete k nějakému problému opravdu více rozepsat - použijte místo na webových stránkách města Velešín. Do tištěného textu ve zpravodaji na to můžete upozornit odkazem.

Za redakční radu Hana Růžičková, ředitelka KIC města Velešín

Je tomu již půl roku co se Charitní pečovatelská služba Kaplice rozšířila do města Velešín a přešla pod nově vzniklou organizaci s vlastní právnickou subjektivitou Charitu Kaplice. Během půl roku došlo k patrným i nepatrným změnám ve zkvalitnění naší sociální služby, a to na obou místech našeho působení.

Než se dostanu k samotné rekapitulaci našeho půlročního snažení chtěla bych Vám připomenout poslání a hlavní činnosti naší služby.

Posláním Charitní pečovatelské služby Kaplice je poskytovat pomoc a podporu lidem, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, nemoci či zdravotního postižení, tak aby mohli co nejdéle setrvat ve svém domácím prostředí, žít důstojně a zapojovat se do běžného života společnosti. Tato pomoc směřuje k obyvatelům města Kaplice, Velešín a okolních obcí.

Dle § 40 zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách zajišťuje CHPS Kaplice tyto základní činnosti:

pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu

pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu

poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy

pomoc při zajištění chodu domácnosti

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím

základní sociální poradenství

Nyní se posunu v čase. V lednu letošního roku jsme začali zajišťovat pečovatelskou službu ve městě Velešín a jeho blízkém okolí do 5 km. Do té doby jsme působili jen ve městě Kaplice a blízkém okolí do 15 km. Ve Velešíně jsme z počátku byli v nelehké situaci. Nová organizace, nové tváře, nová pravidla a zákon o sociálních službách v čele nesliboval uživatelům zrovna lepší časy. Nakonec především díky pečovatelkám Janě a Gábině se docílilo dobrého jména nejen Charitní pečovatelské služby, ale i celé organizace Charity Kaplice. Pečovatelská služba dostala novou a snad i lepší tvář.

Ve Velešíně se každý pátek koná tzv. “Páteční” dýchánek, který se pokaždé nese v jiném duchu např. v duchu Velikonoc, MDŽ, canisterapie, taekwon-da apod. Historicky první páteční dýchánek se konal 11. ledna 2008. Kromě pátečních dýchánků se stalo jistou pravidelností, že dětičky z MŠ svým smíchem a představením rozzáří chodby “našeho” tzv. Domu s pečovatelskou službou.

Snažíme se také o to, aby se tzv. “Pátečních” dýchánků účastnili uživatelé z města Kaplice, což se už několikrát podařilo. Jedním z úspěšných “Pátečních” dýchánků byla oslava MDŽ, která se konala 7. března. V ten den se sešel celý tým CHPS Kaplice v čele s ředitelkou Charity Kaplice Marií Froulíkovou.

Během půl roku našeho působení se uspořádala knihovna v Domě s pečovatelskou službou a došlo k menším úpravám kanceláří na obou pracovištích. Charitní pečovatelská služba se může pyšnit i svou kronikou, kterou mají na starost pečovatelky působící v Kaplici.

V prvním čtvrtletí měla CHPS Kaplice 30 uživatelů. V současné době máme 27 uživatelů pečovatelské služby. Ve Velešíně je nyní 23 uživatelů, přičemž ke dvěma uživatelům se dojíždí do dvou okolních obcí. V Kaplici a okolí jsou prozatím 4 uživatelé.

Tým CHPS Kaplice byl posílen o jednoho pracovníka na poloviční úvazek
– sociálního pracovníka. Doposud měla naše sociální služba 5 pracovníků, z toho čtyři pracovnice v sociálních službách vykonávající pečovatelskou činnost a jednoho vedoucího služby, který zastával a stále zastává pozici sociálního pracovníka.

Na závěr bych se chtěla zmínit o kurzech, které by tým CHPS Kaplice měl v dalším půl roce absolvovat. Jedná se o kurz Krizové intervence a kurz první pomoci. Absolvování těchto kurzů povede k dalšímu zkvalitňování sociální služby.

Nyní nám nezbývá nic jiného než čekat co nového nám další měsíce přinesou. Doufáme, že do dalšího půl roku v kročíme pravou nohou.

V případě zájmu o poskytování pečovatelské služby na území města Kaplice či města Velešín kontaktujte vedoucí CHPS/sociální pracovnici Bc. Dagmar Grillovou, která Vám poskytne bližší informace o dané službě.

Bc. Dagmar Grillová, vedoucí CHPS/sociální pracovnice Tel.: 731 604 402

S celou řadou aktivit pro seniory, děti či osoby závislé na drogách přišel v těchto dnech Komunitní plán rozvoje sociálních služeb na území správního obvodu města Kaplice.

“Plán určuje aktivity, které budou v následujících letech realizovány v sociální oblasti. Snaží se pomoci nejenom seniorům a dětem, ale i uprchlíkům, bezdomovcům, obětem domácího násilí, osobám se zdravotním postižením a mnoha dalším,” uvedla Martina Kučerová ze společnosti G-PROJECT, která plán spolu s městem Kaplice sestavila. V následujících letech by tak na Kaplicku například mohlo vzniknout centrum denních služeb, azylový dům pro matky s dětmi či dětská hřiště.

“Aktivity, které budeme v budoucnu realizovat, vycházejí především z výsledků dotazníkových šetření mezi veřejností. Občané v nich za jeden z nejpalčivějších problémů označili problematickou mládež. Proto se budeme v následujících letech pokoušet tento problém vyřešit dostatečnou nabídkou volnočasových aktivit pro děti. Tu teď řešíme především v areálu města Na Bělidle a v areálu základních škol,” uvedl Jiří Havelka, místostarosta města Kaplice.

Právě v areálu města Na Bělidle již probíhá výstavba tenisových kurtů, v areálu základních škol proběhne modernizace stávajícího skateparku.

Kontakt: Ing. Martina Kučerová, tel.: 775 643 107

Tato akce byla financována Evropskou unií, státním rozpočtem České republiky a Jihočeským krajem v rámci Společného regionálního operačního programu - grantové schéma 3.2 na podporu sociální integrace v Jihočeském kraji.

Nohejbal. Ve Velešíně se hrál jubilejní desátý ročník turnaje trojic “O pohár starosty města”.

Nohejbalisté NC Velešín uspořádali již desátý ročník turnaje trojic “O pohár starosty města Velešín”.

Letošní klání přitáhlo velmi kvalitní konkurenci osmi trojic z celého jihočeského regionu. Účastníky před zahájením klání přivítal velešínský starosta Josef Klíma a předseda pořádajícího klubu Jan Semerád. Osm přihlášených trojic se utkalo systémem každý s každým na dva vítězné sety.

Po dramatických a velmi vyrovnaných bojích se nejvíce dařilo domácí trojici NC Velešín. Velešínští neokusili hořkost porážky a zcela po zásluze se stali vítězi celého turnaje trojic.

Konečné pořadí: 1. NC Velešín (J.Peterka st., J.Peterka ml., Petr Leština)

2. TJ Dynamo Č.B. (Z.Hanzálek, J.Hohenberger, L.Karvánek )

3. NC Větřní (P.Hruška, F.Koch, A.Kráh)

4. Sp. Kaplice(F.Zlatinský, L.Rybníkář, M.Kubaláh)

5. NC Větřní, 6. NC Velešín, 7. Vyšší Brod, 8. Křenovice

Vítězné družstvo NC Velešín z nohejbalového turnaje trojic “ O pohár starosty města Velešín”.

Na snímku zleva Petr Leština, Jiří Peterka ml., Jiří Peterka st.

Tímto srdečně blahopřejeme Lukáši Hujslovi za první místo na mezinárodním Mistrovství ČR 2008 v naturální kulturistice Aminostar European Natural Open 2008 dne 31.5.2008 v Třinci v kategorii nad 181 cm a k získání titulu mistra České republiky, kde jako nová tvář ve velké konkurenci zdolal největší favority své skupiny. Přejeme mnoho dalších úspěchů v naturální kulturistice, k získání dalších titulů a děkujeme za krásnou propagaci města Velešín.

Přátelé

Dne 20.6 jsme přijali nabídku od Lenky Brožíkové, zda-li bychom předvedli korejské bojové umění taekwondo dětem v českobudějovické Arpidě. Úderem desáté hodiny zaklepal předváděcí tým na bránu Arpidy ve složení: Rouha Vojtěch, Rouhová Petra, Španingerová Zuzana, Tlapová Adélka, Havlíčková Veronika, Sluka Dominik a Fanda Huttner. Nejprve nás Lenka pozvala na krátkou prohlídku Arpidou a poté jsme dětem, shromážděným v jídelně, ukázali vše co je obsahem taekwondo . Nutno podotknout, že každý pohyb účinkujících byl doprovázen nadšením dětí, které tak vytvořily báječnou atmosféru během našeho vystoupení. Po ukázce nás Lenka provedla venkovním areálem Arpidy, kde si děti zahrály s Lenčinou třídou kuželky, “otestovaly” houpačky a obdivovaly koně, které jsou v areálu ustájené. Pomalu, ale jistě se blížil čas rozloučení a my jsme s radostí přislíbili, že přijedeme za dětmi z Arpidy opět a to pravděpodobně na Vánoce. Po té jsme nasedli do aut a zamířili k domovu. Respektive nejdříve do cukrárny k paní Mokové, kde jsme nad zákusky a zmrzlinou povídali o dětech , které jsou ochuzeny o volnost pohybu a těšili se z toho, že jsme jim mohli alespoň trochu zpříjemnit den….

Milan Prokeš

Oddíl stolního tenisu se rozloučil s dětmi tradičním červnovým turnajem , který hrajeme jen pro radost se sladkou tečkou na závěr (vynikající zákusky z cukrárny Moka). Skončila tak naše šestá sezóna. Co nám přinesla: N.Javoříková obsadila v žebříčku  TOP 10 (deset nejlepších v kraji) starších žákyň třetí místo. B-tým začal podzimní část skvěle, připravil si dobrou pozici na rozhodující závěrečnou část (finálová čtyři družstva bojují mezi sebou o postup do okresního přeboru), jenže pak přišel pro nás všechny ten nejhorší okamžik za celou existenci našeho oddílu – osud nám vzal kamaráda J. Masaryka … Tato rána se nezacelí a sen o postupu B-týmu se rozplynul. A- tým (V.Chromeček, V. Peterka, M.Břicháček, R. Vraspír) sbíral cenné zkušenosti v krajské soutěži, ve které bude hrát i nadále. Všechny sportovní aktivity (ping-pong, společenské tance, aerobick, taekwondo, cvičení žen) ve Sportovní hale Jihostroje jsou však možné jen díky sponzorům, kterým moc děkujeme: Město Velešín, Jihostroj a.s., A.S.A. , Linde Pohony s.r.o., VaK JČ a.s.

Přejeme všem krásné léto a dětem skvělé prázdniny! D.Javoříková

Svoji sezónu zahájili minikáristé z AK klubu Velešín. Oprášili káry, namazali kola a vyjeli zdolávat kopce po celé České republice. O tom, že se jim vede, svědčí nejedno vítězství. V kategorii mladších jezdců (M2) se nejlépe vede Marku Charvátovi, který si stupeň s jedničkou téměř osvojil (1. místo zajel v Teplicích, v Olšanech, kde se jel “Český pohár”, v Žalticích, kde obhájil domácí medaili, či na “Vrcholovém závodě LOAP MM” v Chodově, odkud si přivezl zlatý pohár). Tvrdý trénink pod svým otcem Jindřichem Charvátem (mistr Evropy v roce 1988) se vyplatil Adamovi Charvátovi, jímž si zajistil své místo na vítězných stupních (3. místo ve “Vrcholovém závodě LOAP MM” v Chodově, 2. místo na domácí půdě v Žalticích). Sestra Vendula Charvátová v Olšanech obhájila na ČP pěkné páté místo. Velkým přínosem do minikárového klubu ve Velešíně na “Vrcholovém závodě LOAP MM” v Chodově přispěly holky nejmladší kategorie (M1), které stály těsně pod bedýnkou vítězů. Pohár si tak domů přivezla Petra Charvátová (4. místo), či Štěpánka Jůdová (5. místo). V této kategorii se AK Velešín již druhým rokem zařadil do skupiny jezdců s největším počtem nejmladších závodníků. Jejich věk se pohybuje v rozmění 4 – 6 let. Z výšky prvního stupně vítězů nejmladších jezdců, se tak na svět podíval Jindříšek Charvát, Jiřík a Mireček Doležalovi, či Ondrášek Gabriška. Novým a nadějným členem se stal Frantík Pelderl, který svoji snahou velmi rychle dohání své vrstevníky. V kategorii M3 má AK Velešín pouze jednoho jezdce Tomáše Peška, který je svým silným soupeřům těžkým oříškem. (3. místo obhájil v Žalticích, 4. místo v Olšanech na ČP). Za kategorii M5 (nejstarší závodníci) medaile stále obhajuje Karel Charvát (např. 2. místo v Olšanech, 3. místo v Teplicích, či 4. místo na “Vrcholovém závodě LOAP MM” v Chodově). Novým jezdcem v této kategorii je Markéta Gabrišková, která svým mužským soupeřům tvrdě šlape na paty (3. místo ve “Volném závodě” v Žalticích). Minikárovou sezónu, která je nyní v plném proudu, velešínští závodníci zvládají velmi dobře. Mohou se tak poprvé pochlubit třetím místem v soutěži družstev. Sladký dort byl tak cenou pochvalou za tvrdou, ale krásnou práci všech jezdců.

Více si můžete přečíst na

Za AK Velešín Doležalová Veronika

Dne 14.května se uskutečnily otevřené aerobikové a taneční závody ve sportovní hale ve Velešíně pořádané pod hlavičkou sportovního klubu Asociace Sportu Pro Všechny Velešín. Soutěžilo se ve třech kategoriích mladší a starší žákyně/aerobik a kategorii dance. Celkem závodilo 46 soutěžících. Dvě kategorie aerobiku předcvičovala Veronika Šustrová (Komářice) a kategorii dance Martina Lustová (Olešnice). V řadách rozhodčích se to hodně měnilo, kdo měl chuť a odvahu, hodnotil. Výsledky v kategorii mladší žákyně/aerobik (rozdělené na dvě části, pro velký počet dětí) v pořadí 1. – 6. místo : Verča Votíková (Velešín), Zuzka Fojstová (Římov), Míša Mikešová (Svatý Ján nad Malší), Anetka Frnková (Velešín), Adéla Baláková (Svatý Ján n.M.), Samanta Leebová (Velešín). A druhá skupina ml.žákyň : Vikča Krupicová (Velešín), Terka Neubauerová a Verča Kočová (obě Kamenný Újezd), Ivetka Kostohryzová (Mojné), Kája Havlíčková (Velešín). Kategorie starších žákyň/aerobik v pořadí 1.-6.místo : Barča Zimeková, Káťa Krupicová, Vikča Krupicová, Domča Sumerauerová, Verunka Macurová (všechny Velešín) a Terka Neubauerová (K.Újezd). A poslední kategorie dance : Adéla Rytychová (Markvartice), Veronika Weisfeitová, Alena Prokešová, Katka Horáková, Lucka Rusffelová, Denisa Balková (všechny Velešín). Jsem moc ráda, že na závody přišly téměř všechny děti, které do oddílu patří. Zvlášť oceňuji děti, které na dětský aerobik nechodí a cvičení zvládly taky na jedničku. V kategorii tanečníků mě pouze mrzí malý zájem ze strany členů taneční skupiny Funky dance a i malý zájem místních o tanec jako takový. Každý si mohl vyzkoušet něco nového, laťka byla pro všechny stejná, sestavu dopředu nikdo neznal. Výhoda byla pouze na straně těch, kteří v oddíle tancují, protože se rychleji učí. U kategorie dance se děti těšily na výměnu rolí ze závodníků na rozhodčí,což si taky patřičně užily. Diváci, kromě zápolení svých dětí, mohli vidět i 2x dětská vystoupení a prohlédnout si fotky z různých akcí od začátku vzniku dětského aerobiku a dance. Na závěr děkuji všem, kteří pomohli s organizací závodů, bez nichž bych to zcela určitě nezvládla. Též děkuji za ceny do soutěže, které jsme zčásti dostali jako odměnu za vystoupení na Dni s Deníkem ve Velešíně od Českokrumlovských listů a další část cen zaplatil sportovní klub ASPV.

Foto: Nejmladší závodnice Káťa Mašková (uprostřed / Velešín) doslala od nás speciální cenu za šikovnost.

za SK ASPV Alena Prokešová

Tradiční vystoupení skupiny afrických studentů umělecké školy v Bulawayo v Zimbabwe.

Jejich vystoupení je opět plné písní a tanců inspirovaných africkou lidovou kulturou.

POZOR! Změna času vyhrazena. Sledujte plakátování. Vstupné: 100,- Kč

si Vás dovoluje pozvat na:

Vystoupí skupina Chaire z Příbrami a Calyculus z Hradce.

Vystoupí divadelní spolek J.K.Tyla z Budějovic.

Obě představení se uskuteční na třetím nádvoří hradu Pořešín.

hraje dechová hudba Jihočeští rodáci

( původně avizovaná Budvarka bohužel musela své vystoupení zrušit )

postaven bude velký Budvar stan

kulturní program zajistí TEÁTR VÍTI MARČÍKA (divadla, hudba, kejklíři a podvečerní představení i pro dospělé s ohňovou show)

Veškeré časové a další organizační údaje budou zveřejněny v zářijovém velešínském zpravodaji a na plakátech